Žárlivost - pozadí, příčiny, jak se jí zbavit + text ke stažení
Co je žárlivost?
Je to silně nepříjemný pocit, jehož náplní je obava z opuštění nebo odnětí pozitivních citů – hlavně lásky. Jednoduše – žárlivý člověk se bojí, že ho někdo, na kom mu záleží (nejčastěji partner), už nemá tolik rád a že bude opuštěn.
Žárlivost se projevuje v různých intenzitách – od občasné (a dočasné) slabé chvilky až k dramatickým formám, na které pamatují i psychiatrické diagnózy a trestní zákoník.
Co žárlivec prožívá?
Na vědomé úrovni cítí úzkost, strach a neustálé pochybnosti: jestli ho má druhý stále rád, jestli nemá rád něco nebo někoho jiného, jestli ho stejně jednou neopustí atp.
Co je na pozadí žárlivosti?
Žárlivý člověk trpí pocity méněcennosti a právě ty jsou tím nejpodstatnějším v pozadí žárlivosti. Pochybuje o vlastní hodnotě, tím pádem se necítí být dost dobrý pro druhého – a proto se bojí, že bude opuštěn, nahrazen. Žárlivý člověk si také vytvoří síť přesvědčení, které nemají oporu v realitě (určitě někoho má, určitě mi lže, určitě nejela k mamince, ale za někým atp.) - ve vystupňované formě jde o tzv. emulatorní neboli žárlivecké bludy.
Mnoho žárlivců dělá navenek dojem silných a sebevědomých osobností, ale to je VŽDY jen fasáda. Člověk se zdravou osobností nežárlí.
Jak vypadá soužití se žárlivcem?
Zpočátku se to vůbec nepozná – zatím ještě neodhalený žárlivec je pozorný, což jeho protějšku imponuje, stále se o druhého zajímá... a ukládá si současně do paměti všechno, co se dozvěděl. Na tato fakta má mimořádnou paměť, takže jakýkoli budoucí rozpor rozpoutá vyžadování vysvětlení. Pomaličku začíná druhého omezovat – tu ho přemluví, ať nechodí na domluvenou schůzku se známými, ale jde raději někam s ním, tu upustí lehkou výčitku... Oběť je zatím v klidu, ale do pár měsíců přijdou rozkazy, vydírání, výhružky, výslechy, neustálé vyžadování ujištění o lásce, vyžadování hlášení se odkudkoli, omezování jiných aktivit i lidí. Druhý je brán žárlivým člověkem jako majetek a individuum bez rozhodovacích možností. Když už dojde na žárlivost řeč, je z ní viněna oběť – že žárlivost svým chováním vyprovokovala. Poměrně časté je vedle psychického i fyzické násilí, někdy dovedené až do fatálního konce.
Jak se zbavit žárlivosti?
Není to jednoduché, ale může se to povést. V první řadě musí žárlivec přijmout odpovědnost za své žárlení – připustit, že je to on, kdo svou žárlivost spouští, ne nikdo jiný. Je třeba provést revizi uvažování, naučit se vážit si sebe – to především. Pokud se chce někdo zbavit závažnější formy žárlivosti, velice mu pomůže doprovod psychologa.
Jak (ne)žít se žárlivcem?
Partner žárlivého člověka buď rezignuje na vlastní svobodu (a pak ve svazku zůstává) nebo se snaží situaci nějak změnit. Jistě je možné pokusit se korigovat žárlivé jednání svého partnera – tedy pomoci mu zbavit se žárlivosti (viz výše). Nebo vztah ukončit. Mnohé oběti žárlivců k tomuto nemají sílu a pak by měly vyhledat podporu. Život se žárlivým člověkem pro ně bude plný utrpení – budou trpět psychicky a nezřídka i fyzicky. U toho posledního platí, že nejpozději po druhé ráně nastává nejvyšší čas k odchodu.
k tomuto tématu vizte též příběh ženy, která žila se žárlivcem
PhDr. Michaela Peterková
|