psychotesty a testy osobnosti online

Vědomí

Vědomí jakožto protiklad bezvědomí a nevědomí

S pojmem vědomí se v psychologii operuje poměrně často, ale rozhodně nelze tvrdit, že by v této problematice bylo jasno. Vědomí je fenomén neobyčejně těžko uchopitelný. Podle W. Jamese jde o proud duševních prožitků, C. Judd zase za vědomí považuje to, co má každý člověk, když vidí, slyší, cítí nebo si něco představuje.

M. Nakonečný ve své knize Encyklopedie obecné psychologie (1997) uvádí, že vědomí se nejlépe vymezuje svými protiklady. Jedním protikladem vědomí je bezvědomí - vědomí je tedy de facto bdělost. Tím druhým protikladem je nevědomí, což je zejména psychoanalytický pojem vyjadřující skutečnost, že zdaleka ne vždy jsou naše pohnutky k činům a podklady našeho prožívání vědomé. Vědomí v tomto smyslu pak lapidárně řečeno znamená, že víme, co a proč děláme a proč tím kterým způsobem cítíme a prožíváme. Vědomí je ovšem také momentální a vybavitelný obsah naší mysli. Zvířata disponují pouze prvním typem vědomí - nebo si to alespoň myslíme.
Jestliže vyjdeme z evolucionistické perspektivy (ta říká, že všechny psychické jevy mají účel v adaptaci na prostředí), pak se vědomí vyvinulo u člověka proto, že znamená nějakou adaptační výhodu a zvětšuje šanci na přežití. Podle J. Kilströma má vědomí dvě hlavní funkce - umožňuje nám sledování svého okolí i sebe sama a taktéž ovládání obojího. Díky vědomí můžeme plánovitě (což je důležité slovo) zahajovat a ukončovat svou činnost.
Zajímavý pohled na vědomí nabízí také Josef Rattner v knize Psychosomatika (Danzer, 2001): vědomí je orgán pozornosti těla - v bdělém stavu je vědomí něco jako tykadlo, ve spánku se pak zanořuje zpět do těla. Zmiňuje se tu i rozpolcenost vědomí - vědomí je tělo a současně má tělo.

Vedle řekněme "normálního" stavu vědomí (v němž se nejspíš nacházíte právě teď při čtení tohoto textu), existují také tzv. změněné stavy vědomí - sem patří spánek, meditace, hypnotický stav, stav po požití alkoholových i jiných drog a podobně.

Do problematiky vědomí patří i pojem disociace. Jestliže asociace znamená spojení mezi dvěma nebo více psychickými obsahy, pak disociace je odštěpení obsahu nebo obsahů. Disociovat mohou jednak nepříjemné či traumatické zážitky, které by jinak vzbuzovaly úzkost; dále se to týká i zautomatizovaných dovedností - např. zavazování tkaniček u bot, chůze nebo řízení auta. Pokud tyto činnosti probíhají standardně, jsou odsunuty do předvědomí a kapacita vědomí je volná pro něco jiného. Všechny obsahy předvědomí jsou nám kdykoli v případě potřeby dostupné.

PhDr. Michaela Peterková

nahoru