Změny nálad
Monika 28.březen 2013 10:54:24
Dobrý den,pročetla jsem celou diskuzi, všechny rady a jsem moc ráda za to, že takovýto web existuje. Napíšu tedy co trápí mně a to proto, že už nevím, jak dál.
Jsme s přítelem skoro 2 roky. Mně je 40, jemu 50.
Seznámili jsme se ještě jako on ženatý, já vdaná, ale v té době už jsme oba byli skoro rozvedeni s tím, že jsme společný život nijak neplánovali. Já se vrátila do rodného města, byli jsme 100 km od sebe.Mé dceři bylo 16 let, on už měl dospělé syny.
Sms zprávy, volání...to byla naše komunikace. Občas za mnou přijel, přespal, vrátil se domů. Něco o jeho rodině: Jeho exmanželka propadla 10 let před rozvodem alkoholu. Byla prý hrozně zlá na všechny ze své rodiny,utápěla se v alkoholu, chtěla spáchat sebevraždu, dělala ostudu. Sanitky a policie prý byli na denním režimu.Zpátky ke mně. Jednou za mnou přítel přijel s tím, že si přeje, abych se k němu nastěhovala a žila s ním. Měla jsem radost a nastěhovala se k němu i se svou dcerou, která přes týden byla na internátu.
Ze začátku bylo všechno v pohodě, choval se ke mně krásně, byl milý, pozorný. Je pravda, že se mi jeho chování někdy zdálo divné, ale nějak jsem to neřešila. Občas jsme se i pohádali a poprvé jsem zjistila,po jeho výstupech a slovech, které dokázal říct, hlavně jeho urážení se, že zda tohle taky prožívala jeho ex. Musela jsem si začít dávat pozor na to co řeknu, protože buď se urazil, nebo řekl "tohle už jsem slyšel". Jeho neskutečně otrávená rána, 2 hodiny koukání beze slova, občas jen prohodil "ta tráva je ale zelená, ptáci zpívaj, bude krásně, musim umýt auto", mluvil prostě nějak divně. Beze známky emocí, mimiky, smíchu.....nic už nebylo. Přikládala jsem vinu tomu, že mu hodně často psala urážlivé smsky exmanželka a i volala a byla hodně ošklivá. Hádal se i s mojí dcerou, lezla mu na nervy, žárlil, bylo mi to tak líto.Vydržela jsem to takhle pár měsíců, něco se ve mně nějak lámat a já jsem se necelém půl roce odstěhovala zpátky zase do rodného města. A následovalo jeho volání, volání jeho exmanželky (to nevim proč mi volala ona)...Nebrala jsem telefony, změnila jsem číslo. Po měsíci mi zavolal i když nevim,jak zjistil číslo, že myslí jen na mně, že ho to moc mrzí, že ví,že se choval špatně a chce to napravit at se k němu vrátím. No já i když toho teď opět lituji se k němu nastěhovala těch 100 km zpátky. Zjistila jsem, že ten měsíc co jsem byla pryč tam bydlela jeho exmanželka, měla tam ještě trvalé bydliště, neměli sále vypořádané SJM, tak dělala zle. Tohle jsem se snažila pochopit, nedělala jsem žárlivé scény. Přešla jsem to. Bydlíme spolu tedy zase od července 2012. Dcera nyní již plnoletá žije se svým přítelem. Ještě dodatek k dřívějšímu bydlení u něj, než jsem se odstěhovala : velmi často ho bolela hlava, stěžoval si na bolest očí, byl na operaci šedého zákalu jednoho oka.
No a ted tedy bydlím u něj.Opět ze začástku všechno super, pohoda....Jsem u něj opět půl roku a jeho stavy se vrací. Na operované oko vidí špatně i když lékař tvrdí, že oko má v naprostém pořádku, ale že by mu prospěl klid, vlastně od listopadu je neschopence. Bolesti hlavy opět....oblítal spolustu lékařů, všichni tvrdí, že je naprosto v pořádku. Nakonec jsem poprosila svého neurologa, aby se na přítele podíval.Poslal ho na magnetickou rezonanci a hlavně mu hned předepsal Zoloft, protože nervozita prý z přítele uplně čiší. Přítele bolí hlava, nohy, ruce, oči, pálí záda, pálí všechno, motá se hlava. Pořád pořád dokola, ale každý den něco jiného, jen hlava zůstává pořád. Obrovské změny nálad. Víkend naprosto skvělý pozorný chlap, od ponděla zase ranní chmury, protože napadl sníh.
Já jsem si v životě jako samoživitelka také prožila dost, ale jsem silná osobnost a beru věci tak jak přijdou a jen tak něco mně nepoloží. Dokážu se o sebe postarat a jsem optimista.
A výsledek magnetické rezonance ukázal, že můj přítel je uplně v poho, nic mu není. Lékař se ho ptal zda bere AD, přítel řekl, že ne, lékař mu trochu vynadal. Já jsem příteli říkala, že AD nezaberou hned, že to tak měsíc trvá, ale ty stavy vydržíme a bude líp. Vzal si dva prášky a přestal, že je mu z toho zle. Zklamal mně. Proč jsem se tedy snažila. Na nic.
Zlomilo se to ve mně, opět už docela intenzivně přemýšlím opět o odchodu. Nemám sice kam, musela bych z toho mála co vydělám zaplatit nějaký nízký nájem, ale vím, že bych to zvládla. Nebaví mě už se koukat na jeho nešťastný a otrávený obličej, poslouchat pořád uff uff, ach jo, zase sněží. Ubíjí mě to. Jediné co v našem vztahu funguje perfektně je sex. Už jsem se i objednávala k psycholožce, aby mě vyslechla, abych se s ní poradila. Když jsem po dlouhém zvažovaní příteli sdělila, že jdu k psycholožce, byla hádka. Odnesla jsem to já, protože ta návštěva u psycholožky je přeci proti němu. Tak to myšlené nebylo, ale on to tak chtěl pochopit. Jeho dokonale vymakaná vlastnost je převracet věty, slova a pak mi je "vpálit". Můžu mu stokrát říkat, že jsem to takhle neřekla. Ne-on má pravdu, řekla. V urážení je mistr, nikoho takového neznám. Ještě poznámka, když jsem něco hledala v dokladech našla jsem tam zprávu od jeho lékařky z doby asi 2005, měl nehodu s kamionem v práci,byl u psychiatra, má tam prostě napsanou diagnozu porucha osobnosti. Když jsem se ho ptala co to je, řekl, že o ničem neví, ale mě to trošku začalo secvakávat.
To už asi stačí, děkuji, že jsem se mohla vypsat, jem toho plná.
Děkuji za případnou radu poradu a přeji krásný den.
re. Změny nálad
Admin - PhDr. Michaela Peterková 29.březen 2013 20:57:19
Zdravím Vás!
Sama cítíte, že ten Váš prvotní instinkt, na jehož základě jste se už jednou od přítele odstěhovala, byl správný. Návraty jsou obvykle k ničemu - alespoň tedy tehdy, když ten druhý neudělal nic, co by situaci mohlo změnit.
Jestli má poruchu osobnosti (informací pro její specifikaci mám málo, ale napadá mě emočně-nestabilní nebo histrionská), tak je téměř jisté, že se nezmění. Přehled poruch osobnosti je na www.psychotesty.psyx.cz/texty/psychologie-menu.htm, když budete chtít, mrkněte tam.
Jestli s tímhle mužem chcete zůstat, pak je potřeba, abyste se smířila s faktem, že se tak, jak se chová, bude chovat i nadále. Hlavně žádné iluze, že se změní (určitý posun k lepšímu samozřejmě nelze nikdy vyloučit, ale je spíše málo pravděpodobný). Pokud nad tím zauvažujete a dospějete k závěru, že takhle si partnerský život nepředstavujete, tak to neprodlužujte a zmizte. Spousta žen zůstává v neuspokojivých vztazích, protože se obávají, že to samy nezvládnou. Vy jste evidentně ta bojovnější a sebevědomější menšina, která tak má šanci žít si podle svého. Ve čtyřiceti (spousta zkušeností a pořád ještě spousta sil), s dcerou, která je už samostatná, a se zaměstnáním, které Vás uživí, jste v poměrně luxusní situaci, kdy skutečně máte možnost fungovat do značné míry tak, jak si představujete. V poradně jsem měla mnoho žen, které žily v dysfunkčním partnerském vztahu a když nakonec sebraly odvahu z něj vystoupit, tak jediné, čeho litovaly, bylo vždycky to, že už to neudělaly dřív. Pokud se takhle taky rozhodnete, tak si hlavně zakažte ještě někdy uvažovat o návratu - a připravte se už předem na to, že tyhle myšlenky přijdou.
Tak se držte a kdybyste ještě potřebovala, klidně znovu napište.
Hodně štěstí!
Michaela Peterková
www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM
PhDr. Michaela Peterková
|
KVALITNÍ psychologické testy
