psychotesty a testy osobnosti online
www.psychotesty.psyx.cz |
Asertivita jako vyzrálý postoj |
|
Pokud si chcete tento text uložit, nebo použít pro svůj web, můžete si jej stáhnout v pdf > klikněte standardně LEVÝM tlačítkem myši a pak si soubor uložte |
zpět na rozcestník článků |
Být asertivní = být přímý, nemanipulativní, ohleduplnýKdyž se dnes řekne asertivita, mnoha lidem málem naskočí husí kůže. Vybaví si třeba neodbytného podomního obchodníka, chladně profesionálního mladíka na telefonních reklamacích nebo neméně chladný a "technický" úsměv prodavačky rychlého připojení na internet. Někomu vadí, že jde o americký import. A navíc je to téma "profláknuté", diskutované tak často, až se skoro celé vyprázdnilo a z původní - duchaplné a užitečné - koncepce toho zbylo pramálo. Asertivita (coby způsob komunikace či v širším smyslu způsob jednání) se zrodila před asi 50 lety ve Spojených Státech a jejím krédem bylo: "neříkejte ano, když chcete říci ne." Program se časem rozšiřoval a dnes se v rámci nácviku asertivního jednání učí kromě odmítání např. vznášet požadavky, chválit a kritizovat druhého a rovněž komplimenty a kritiku přijímat. Někdy je asertivita mylně chápána jako jednoznačný návod, který člověk buď přijme, nebo nepřijme (a podle toho pak jedná, nebo nejedná asertivně). Jenomže i tady platí, že pro každého jednotlivce je jiná cesta tou správnou, a jde spíše o to sladit zásady asertivního jednání s vlastní jedinečností. Vštípit si pár frází a postupů a pak je automaticky používat se učí v jakýchsi rychlokurzech třeba pojišťovaní agenti nebo telefonní operátoři, ale z vlastní zkušenosti zná asi každý, že jejich projev většinou postrádá opravdovost, nebo možná přesněji - lidskost. Výsledkem správně pochopených a zevnitř vycházejících způsobů asertivního jednání je zdravý (přímý, nemanipulativní) a čitelný přístup k druhým lidem. Takový člověk zpracovává veškeré dění v souladu se svojí povahou a bez ohledu na to, zda v nějakém problematickém momentu uspěje nebo ne, si zachovává sebeúctu. Sebeúctě totiž stačí vědomí, že člověk udělal všechno, co mohl. Pokud ani přesto neuspěl, je to sice mrzuté, ale bere to tak, víc v daný moment udělat nemohl. Naopak sebeúcta utrpí v případě, kdy dotyčný ví, že všechny možnosti nevyčerpal. Příkladně jednáme-li s někým, kdo se s námi dohodnout prostě nechce, nemáme legální prostředek, kterým bychom ho přinutili ke konstruktivní diskusi. Zde si však není co vyčítat. "Assert" znamená prosazovat, tvrdit nebo uplatňovat. Asertivita je o prosazení se, byť ne pouze o tom. Lidé delikátnějších povah mají často problém vzít si, co jim právem náleží - to se netýká jen hmotných věcí, ale hlavně např. schopnosti říct si o pomoc, podporu, pochvalu, klid, prosadit si, na co by se chtěli dívat v televizi a podobně. Ustupovat a vyhovovat druhým je jistě chvályhodné a do jisté míry nutné, ale ve vystupňované podobě hrozí dotyčnému člověku nespokojenost se sebou samým až depresivní stavy. Jednat asertivně znamená pohybovat se v určitém pásmu mezi plachostí a druhým extrémem - agresivitou; jinými slovy - neponižovat se, neškemrat, netrpět, nýbrž umět se uplatnit, a to neagresivně, s ohledem na druhé. k tomuto tématu viz též článek o asertivních technikách
|
|
Pokud si chcete tento text uložit, nebo použít pro svůj web, můžete si jej stáhnout v pdf > klikněte standardně LEVÝM tlačítkem myši a pak si soubor uložte |
zpět na rozcestník článků |